Zuzana byla dívka, která žila v Amesbury. S jasnýma očima a řečmi pánům navzdory. Sousedé o ní říkali, že temná kouzla zná a že se lidem vyhýbá a s ďáblem pletky má.
Onoho léta náhle mor dobytek zachvátil a pověrčivý lid se na pastora obrátil, že znají tu moc nečistou jež krávy zabíjí a odkud ta moc vychází, to každý dobře ví.
Tak Zuzanu hned před tribunál předvést nechali a když ji vedli městem všichni kolem volali, "Už konec je s tvým řáděním, už nám neuškodíš, teď na své cestě poslední, do pekla poletíš."
Dosvědčil jeden sedlák, že zná její umění, ďábelským kouzlem prý se v netopýra promění a v noci nad krajinou létává pod černou oblohou, sedlákům krávy zabíjí, tou mocí čarovnou.
Jiný zas na kříž přísahal, že její kouzla zná,v noci se v černou kočku mění dívka líbezná, "Je třeba jednou pro vždy ukončit ďábelské řádění", a všichni křičeli jak posedlí,"na šibenici s ní."
Spektrální důkazy pečlivě byly zváženy, pak z tribunálu povstal starý soudce vážený, "Je přece v knize psáno nenecháš čarodějnici žít, a před ďáblovým učením, budeš se na pozoru mít."
Zuzana stála krásná s hlavou hrdě vztyčenou, a její slova zněla klenbou s tichou ozvěnou, "Pohrdám vámi neznáte nic nežli samou lež a klam, pro tvrdost vašich srdcí jen, jen pro ni umírám."
Tak vzali Zuzanu na kopec pod šibenici, a všude kolem ní se sběhly davy běsnící, a ona stála bezbraná, však s hlavou vztyčenou, zemřela tiše samotná pod letní oblohou.