Káf há já 'ajn sád. Připomenutí o milosrdenství Pána tvého nad Zachariášem, služebníkem jeho. Hle, Zachariáš zavolal k Pánu svému voláním tajným řka: „Pane můj, mé kosti již u mne zeslábly a hlava má se šedinami pokryla, a nikdy jsem nebyl při vzývání Tebe, Pane můj, neúspěšný; však obávám se příbuzných, kteří po mně přijdou. Má žena sice neplodná je, leč z moci své mi následníka daruj, jenž dědicem mým i dědicem rodu Jakubova bude, a učiň, by tobě se zalíbil, Pane můj!“ „Zachariáši, zvěstujeme ti zprávu radostnou o narození chlapce, jehož Jahjá bude jméno a jemuž jsme dříve nedali jmenovce žádného!“ Pravil: „Pane můj, jak mohl bych chlapce míti, když žena má je neplodná a já sám jsem již dosáhl slabosti věku vysokého?“ I řekl: „Staniž se takto, neb Pán tvůj praví: Toto je pro Mne snadné, vždyť stvořil jsem tě již dříve, když ještě ničíms nebyl.“ Pravil Zachariáš: „Pane můj, učiň mi znamení!“ - „Znamením tvým budiž,“ pravil, „že po tři noci s lidmi hovořit nebudeš, byť zdraví plnému ses těšil.“ I vyšel Zachariáš ze svatyně k lidu svému a (Bůh) jim vnukl: „Slavte za jitra i za večera Pána svého!“ . . . „Jahjá, pevně se Písma přidržuj!“ A dali jsme mu moudrost již v dětství jeho a laskavost a čistotu od Nás přicházející. A byl bohabojný a k rodičům dobrotivý a nebyl ani násilný, ani neposlušný. Mír budiž s ním v den, kdy se narodil, i v den, kdy zemřel, i v den, kdy k životu bude zas probuzen! A připomeň v Knize také Marii, když vzdálila se od své rodiny do místa východního a spustila závěs mezi sebou a jimi. A poslali jsme k ní ducha Svého a zjevil se jí v podobě smrtelníka dokonalého. I zvolala: „Utíkám se před tebou k Milosrdnému - kéž i ty ses bál Jeho!“ Pravil: „Já posel jsem Pána tvého, abych ti daroval chlapce čistého.“ Pravila: „Jak bych mohla chlapce míti, když se mě nedotkl smrtelník žádný a já nejsem ženou nepočestnou!“ Odpověděl: „Staniž se tak, neb Pán tvůj pravil: Toto je pro mne snadné, a věru jej učiníme znamením pro lidi i milosrdenstvím od Nás seslaným, a je to již věcí rozhodnutou!“ A otěhotněla dítětem a uchýlila se s ním na místo vzdálené. A zastihly ji bolesti poblíže kmene datle palmové a zvolala: „Ach, kéž bych byla raději již dříve zemřela a upadla v zapomenutí úplné!“ I zavolal na ni zpod jejích nohou: „Nermuť se, vždyť Pán tvůj dal pod tebou téci říčce plynulé, a zatřes kmenem palmy nad sebou a spadnou k tobě datle čerstvé a uzrálé! Jez a pij a buď mysli radostné! A až spatříš ze smrtelníků někoho, rci: ,Přislíbila jsem půst Milosrdnému a nebudu dnes mluvit na