#42 Kabát - Malá dáma (Чехия) | Текст песни

• Тексты песен
• #42 Kabát
• Malá dáma (Чехия)

Utrhla trávu a začla hrát,
ta malá dáma z předměstí,
co umí lidem z dlaní číst.

Tam kočky z rána mívaj hlad.
po noci plný neřestí
je pohladí a dá jim jíst.

Po tmě se toulá a ve dne spí
a její oči vědí víc než míň,
došli mi slova, já stál tam jen,
s touhle jedinou bych zemřel.

Ref: S touhle bych zemřel v jedinej den
a jestli vám to nestačí,
kdyby tam stála stovka žen,
vyzvu ji k tanci a to netančím

Tam za tratí svý doupě má,
mince po kašnách posbírá
a pak je skládá na kolej.

Staví si chrám plechovej most,
už po něm kráčí první host,
tak ať ho nohy nebolej.

Prošla si peklem a kouzla zná,
přejetý mince počítá,
a kdo jí spatří je zatracen,
s touhle jedinou bych zemřel.

Ref: S touhle bych zemřel v jedinej den
a jestli vám to nestačí,
kdyby tam stála stovka žen,
vyzvu ji k tanci a to netančím.

Budu si pamatovat na tu chvíli,
když hrála, znělo to jak Paganiny,
a já už věděl, že jsem ztracenej,
zeptal se za kolik s pocitem viny.

Ref: S touhle bych zemřel v jedinej den
a jestli vám to nestačí,
kdyby tam stála stovka žen,
vyzvu ji k tanci a to netančím.
Ref: S touhle bych zemřel v jedinej den
a jestli vám to nestačí,
kdyby tam stála stovka žen,
vyzvu ji k tanci a to netančím.

#42 Kabát еще тексты