1. Vzpomínáš na dny plný temnoty, kdy svojí krev jsi polykal. A za svůj život prostej svobody, denně jsi v ringu smrti bojoval. Na ty dny pokory a potupy, kdy proti osudu ses hrdě rval. A každý ráno plodem náhody, v táboře smrti zázrak že jsi vstal.
2. Bachař pak zábavu si připravil, do ringu s tebou kámoše ti dal. Tvrdě jste zápasili jako lvi, přežit moh' jen co po zápase stál. Tak výhra podmínila život tvůj, bez milosti pěstma jsi ho zasypal. Musel jsi prostě vyhrát stůj co stůj, na dřevěný pryčně celou noc si řval.
3. Dost dlouhejch tvrdejch let jsi zápasil, než jako poslední jsi zbyl. Co vše se změnilo, co všechno jsi ztratil, čas do ksichtu ti stigma vryl. Lágr tvý ruce krví zasvinil, už nebudeš nikdy jakejs byl. Ty ale nejsi kdo se provinil, bojovals proto, abys žil.