jak je to možný co se to stalo že srdce mé mlčí o našich nadějích
jak je to možný tolik lásky nás to stálo a přece přišly slzy unesly nás v peřejích
jak je to možný snad se mi to jen zdálo a ráno čeká na mé probuzení
jsme dva nevinní na útěku co překračují jednu dlouhou řeku
co teče dokola dokola dokola kolem nás a není cesty zpět dokola dokola dokola jednou milovat podruhé nenávidět dokola dokola dokola když lásce dojdou slova přestane působit dokola dokola dokola je uměním na světě žít
řeka smutku a nenávisti nikdo nás najednou nejistí
před utonutím ztracením se před uklouznutím na kluzké římse
jsme tu sami opuštění světem zmatení bez znamení
rozpůlení na dvě osoby v těle do slova do písmene
dokola dokola dokola kolem nás a není cesty zpět dokola dokola dokola jednou milovat podruhé nenávidět dokola dokola dokola když lásce dojdou slova přestane působit dokola dokola dokola je uměním na světě žít