Je podzim je říjen fouká vítr my spadnem z koruny stromů dolů na chladnou zem kde zemřem snad zapomenem na den jako listí pádem až s novým ránem vstanem ať smutek zmizí v zapomnění
Co cítím je něha co vidím jsi ty a já do rychlých kroků se vrhám mou mysl opouští tma
Ze střepů nočních hvězd dnes naposled spojím náš svět s nadějí znovuzrozenou se vrátíme zpět do koruny stromů
V srdci chvění před koncem odloučení pohrdání obvinění je konec představení před koncem co cítíš je něha co vidíš jsem já a ty neříkej že ti to nedá se rozejít i tam kam já jít chci