Jsem jako tráva zvyklá růst, v noci bledé. Kořínky protíná hliněné nebe.. chladivý déšť padá.. bouře zní a chvátá.. krajina vzdálená.. Stále voní a sílu má, voní a sílu má..
Znám křídla vran, v jejich stínu spávám. Mé bílé tělo, oči tvé spatřit nemohou. Teď mým novým domovem je vřes, mech a tráva. Budu tam, kde modré chrpy vykvetou.
Nade mnou svítá horizont, barvu mění Paprsků se dotýkám, hřejí kameny v mých dlaních Doznívají zvony,ale duše má je mladá. Ze spánku se budí a vstává.. krajina vzdálená.. stále voní a sílu má.. voní a sílu má
Znám křídla vran v jejich stínu spávám. Mé bílé tělo, oči tvé spatřit nemohou. Teď mým novým domovem je vřes, mech a tráva. budu tam, kde modré chrpy vykvetou.