Hlava nohy a ruce tohleto tìlo stejnej vzduch dýchá jako ty a já Mozek radost i smutek z palety barev vůní snad cítí jako ty a já
Může mluvit stejnou řečí přesto se nezavděčí nepatří sem dávaj mu to znát
Síla která v něm číhá tak trochu dìsí každej se bojí jako ty a já Zmatek vzbuzuje v lidech o jeho citech vlastní nic neví jako ty a já
Může mluvit stejnou řeči...
Proč ho nikdo nepohladí proč mu nìkdo neprozradí nechoď blíž mám strach jsi totiž kyborg Proč se trápí kdo je vinnej nechápe to že jsi jinej zemřít nemá strach je totižž kyborg
Slzy na chodník padaj všichni se dívaj jak to že pláče jako ty a já Kapky krve teď stékaj do spárů dlažby je stejný barvy jako tvá a má