Ta dívka u oltáře,
Co pohled teď tvůj váže,
Skrýt závist zkouší
Za vlastním bohatstvím.
Má krásu moc i slávu,
Přesto vidíš, že se trápí,
Když tvář zakrývá jí závoj
Tkanej z černejch pavučin
Á...
Á...
Proč přišla takhle zrána
A co si žádá u pána,
Že svíčku drží v dlaních,
Tiše obchod nabízí.
Bože vyslyš moje přání,
Jak neřekneš svý ano mi,
Tak ďáblu ruku podám,
Když mi pomoc přislíbí.
Á...
Á...
No jen řekni, dám ti to, co chceš,
Já věřím, ty to dokážeš,
Slib krví potvrdím,
Jen dej, ať nikdo nemá víc.
Mě pálí, když je kdokoliv
S víc štěstím, se vším cokoliv,
Co zrovna nemám já,
Radši, ať sama nemám nic.
Á...
Á...
Teď otáčí se s nevolí,
Jak ďáblu podpis zabolí,
Už do rysů jí kreslí
Vrásky z duše šedivý
Pak konečně k nám promluví,
Skřek havraní tu zakrouží
A mezi námi hledá,
Svojí oběť vybírá.
Když ne mě, radši nikomu
A slova nejsou k ničemu,
To slečna závist vstoupila
Zas do někoho z nás.
Á...
Á...
...
Arakain еще тексты
Оценка текста
Статистика страницы на pesni.guru ▼
Просмотров сегодня: 1