Kolem nás voda a vzduch, oheň, země a Bůh je zřejmě žena! svět,světlo a stín, tvůj hořící klín v něm žízeň uhašená
Víckrát tě neuvidím, skok do vzduchoprázdna, nic víc, jenom bude míň o jednoho blázna.
V moři bělostných cích, náš prvotní hřích, jak loďka převržená je jedno co víš, tím spíš s kým spíš cena je stanovená.
Víckrát tě neuvidím, skok do vzduchoprázdna nic víc, jenom bude míň o jednoho blázna.
Ztracený břeh království za příběh co šel by vzít zpátky jen pár holých vět je celý náš svět tak křehký a vratký v tuhle chvíli nic mezi náma je to jak skok do neznáma jen jediný vím, víckrát tě neuvidím.
Příteli postůj a slyš jak zřejmě už víš Bůh je žena! A taky láska, voda a krev a D Dur a eF je srdce obnažená hořkej acylpirín a sklenice vína nic víc jen oheň a dým, jen zlato a hlína.
Víckrát tě neuvidím, skok do vzduchoprázdna, nic víc jenom bude míň o jednoho blázna.