Zase je pátek a mám toho dost, tak beru kramle, za zády Černý most. A pokud mi to D1 dovolí, než minu Jihlavu, hodím Prahu za hlavu.
Jedu jak Pražák, hlava nehlava, mám jediný cíl a přede mnou je Pálava. Už od Brna jsem jako na trní, ta sladká píseň tak blízko zní.
My máme rádi víno, milujeme krásné ženy a zpěv. A na věc jdeme přímo, v žilách nám proudí moravská krev.
My máme rádi víno, milujeme krásné ženy a zpěv. A na věc jdeme přímo, v žilách nám proudí moravská krev.
Jako papír hodím práci a všechny šéfy za hlavu, pánové, omlouvám se, ale já mizím na Moravu. Najdu tam všechno, co mi doma schází, dobrý lid a klid a řád. Najdu tam všechno, co na světě mám rád, vodu, slunce a nekonečný vinohrad.
My máme rádi víno, milujeme krásné ženy a zpěv. A na věc jdeme přímo, v žilách nám proudí moravská krev.
My tady totiž máme všechno, co na světě máš rád. A ochutnat ti dáme, slunce a nekonečný vinohrad.
Tak se tu žije na padesátý rovnoběžce, v mírném klima našeho podnebí. Je krásné nemít nikdy dost a dělat věci jen tak pro radost.
My máme rádi víno, milujeme krásné ženy a zpěv. A na věc jdeme přímo, v žilách nám proudí moravská krev.
My tady totiž máme všechno, co na světě máš rád. A ochutnat ti dáme, slunce a nekonečný vinohrad.
My máme rádi víno, milujeme krásné ženy a zpěv. A na věc jdeme přímo, v žilách nám proudí moravská krev.