Krátery na duších, který nikdo netuší zamaskovat legrací, srdce krvácí. Navzdory kritikům budeme mít vlastní dům, kde budem jenom my hoši ztracený, ten dům si každej ve svým srdci postaví.
Jsme prokletá banda, co dolů padá, naděje na štěstí pomalu zvadá, pouliční písně zpívaj pěsti na klouzačkách do neštěstí. Blbě se usíná, rychle jde čas snad jednou probudí nadějí v nás a po těchhle klucích co hrozili všem, jednou se jednou slehne zem.
Tempo je zběsilý, koně se splašily jsme ztracení hoši, co zabloudili, my jsme ty ztracený, hříchem zablácený, justice je nahá, když si po nás sahá, jdem po stopách, co vedou rovnou do ráje. Hezkej pan s kravatou, s čepicí placatou nepustí nás do dveří, když se sešeří. Ti co s vlky vyjou, lásku v nás zabijou, ke štěstí jím stačí, když nás ke zdi tlačí, to my jsem hoši asi navždy ztracený.
Jsme prokletá banda, co dolů padá, naděje na štěstí pomalu zvadá, pouliční písně zpívaj pěsti na klouzačkách do neštěstí. Blbě se usíná, rychle jde čas snad jednou probudí nadějí v nás a po těchhle klucích co hrozili všem, jednou se jednou slehne zem.
Tak roky plynulý, starý časy minuly a list oddací karty obrací. Naběhly myšlenky, jak zaplatit složenky, ale energie, ta v nás pořád žije, jen pomyslnej mantinel ji zadrží.
Jsme prokletá banda, co dolů padá, naděje na štěstí pomalu zvadá, pouliční písně zpívaj pěsti na klouzačkách do neštěstí. Blbě se usíná, rychle jde čas snad jednou probudí nadějí v nás a po těchhle klucích co hrozili všem, jednou se jednou slehne zem.
Někdy se otočím, za mnou můj vlastní stín vstoupil do dveří, venku se šeří. Hlavou na mne kývá, do tmy mne vyzývá, tam stojej postavy, čas se zastavil, to vracej se mi zpátky hoši ztracený.
Jsme prokletá banda, co dolů padá, naděje na štěstí pomalu zvadá, pouliční písně zpívaj pěsti na klouzačkách do neštěstí. Blbě se usíná, rychle jde čas snad jednou probudí nadějí v nás a po těchhle klucích co hrozili všem, jednou se jednou slehne zem.