Touhu neuhasíš, pomalu mi schází vzduch. Jsi jak pára nad hrncem. Jako dým se ztrácíš, jsi má žízeň, hlad i sůl. A já hádám, čím teď jsem. Verše bez rýmů jak pouště bez stínů slábnou… Čas je línej. Kam až dohlídnu je bez tebe tak smutně prázdno – se dívej!
Tak blízko, tak blízko a stejně - tě neznám. Máš vůni šeříků a já - se nevzdám. Květen nebo máj, květen nebo máj, moje píseň - bude stejná. Jsi kráska v culíku a já - si počkám.
Že ano není ne a mínus není nikdy plus – svět je někdy pěkně zlej. Do duše nevidíš a do očí se lehce lže – slova jsou tak příjemná. A verše bez rýmů jak pouště bez stínů slábnou… Čas je línej. Kam až dohlídnu je po tobě tak smutně prázdno – se dívej!
Tak blízko, tak blízko a stejně - tě neznám. Máš vůni šeříků a já - se nevzdám. Květen nebo máj, květen nebo máj, moje píseň - bude stejná. Jsi kráska v culíku a já - si počkám.
Hledám tě v slovníku, jsi víla něžně něžná. Možná tě najde seznam. Jsi dívka odnikud tak krásně nebezpečná. A moje láska věčná. Verše bez rýmů jak pouště bez stínů slábnou… Všechno má svůj správnej čas. Kam až dohlídnu je po tobě tak smutně prázdno – jak se máš?
Tak blízko, tak blízko a stejně - tě neznám. Máš vůni šeříků a já - se nevzdám. Květen nebo máj, květen nebo máj, moje píseň - bude stejná. Jsi kráska v culíku a já - si počkám.
Tak blízko, tak blízko a stejně - tě neznám. Máš vůni šeříků a já - se nevzdám. Květen nebo máj, květen nebo máj, moje píseň - bude stejná. Jsi kráska v culíku a já si počkám.