Vzpomínáš na ten den, kdy jsi mě poprvé uviděl? Nebo na všechny ty zážitky, které jsi se mnou prožil?
Každý den myslím jenom na tvou tvář. Když se dívám, ty se nedíváš. Řekni, kde se mi ukrýváš. Dny bez tebe mi zaplňují kalendář.
Když už jsme spolu byli, proč né teď? Dříve city, teď je kolem zeď. Jsem růžová jenom na pohled. Místo barev vidím šeď.
Právě teď mi dochází, že nemá cenu brečet. Provází mě smutek každý večer. A ty odcházíš, jako dny o kterých jsme snili. Ostatní mluví o lásce, my jsme ji žili.
Vzpomínám na tvé první vyznání. Byli jsme svoji a teď jsme si neznámí. Ani nemám touhu psát ti, je to za námi. Taková je láska, úplně tě omámí.
Jenže já nemám zájem do kola se připomínat. Psát ti, volat ti, vedle tebe usínat. Zbývá mi všechny svíčky pozhasínat. Znova se seznamovat a zase zapomínat.
Právě teď mi dochází, že nemá cenu brečet. Provází mě smutek každý večer. A ty odcházíš, jako dny o kterých jsme snili. Ostatní mluví o lásce, my jsme ji žili.
Naše láska zvadla jako růže, cos mi dal. Nepočítej s tím, že se budu trápit dál. Jsem vyléčená, už necítím žal. Je konec, tak jen aby jsi s tím počítal.
Právě teď mi dochází, že nemá cenu brečet. Provází mě smutek každý večer. A ty odcházíš, jako dny o kterých jsme snili. Ostatní mluví o lásce, my jsme ji žili.
Právě teď mi dochází, že nemá cenu brečet. Provází mě smutek každý večer. A ty odcházíš, jako dny o kterých jsme snili. Ostatní mluví o lásce, my jsme ji žili.