V lese tma a klid, hájenka již spí. Na vysokém smrku sova hlídá, bdí. V lese žádný pohyb, jen sova hlavou vrtí, v houští hledá zrakem myš, kterou pak usmrtí. Hů, Hů, na celej les dělá, po včerejšku je zase jak z děla. Dneska ráno za hajnym přiletěla, v hájence našla jenom bezvládná těla. V hájence tma, však v ložnici hluk, ze spánku se probudil zlobivej kluk, sova zírá prřes sklo a roztahuje zorničky, pozoruje masakr hajného světničky. A ten pohled...jaká krása, stříká krev a lítaj kusy masa. Hajnej má asi dneska slabou chvilku, do hájovny si vzal sekereku a pilku. Vrrm, vrrm, vrrm, pila drtí hajnu, Vrrm, vrrm, vrrm, hajnej má zbraň tajnou. Otevíra malovanou truhličku, do jeho pušky láduje kuličku. A sova v sobě objevuje sílu, touží taky přiložit ruku k dílu, na motorovku nezbyly love, tak aspoň vystartuje a zuřivě klove. Mountfield né, Husqarna né, Hajnej má kvalitu, pilu značky Stihl, před tou ještě žádnej utéct nestihl. Všude se válej střeva a kosti, sova má zas o důvod víc k radosti. tomuhle se řiká mít styl, normální člověk už by asi blil. pila hajnou řeže a hajná se furt vrtí, řeže a řeže pilou ke smrti. Chrti a psi přichází teď na scénu, na posteli k vůni smrti parfému. Hahaha, nádherný jatka, za tohle by hajnýho nepochválila matka. Je jedno jestli oběť byla Katka nebo Radka, zakončí svý dílo a pustí si mládka.