Vzdala ses mě, přesto já chci znát tvou tvář asi proto, že nechci být dítě ze zpráv žádný jméno, žádný dětství, to jsem já přesto se mi o svý mámě stále zdá.
Otevírám oči, nade mnou je plný nebe hvězd první zločin co se páchá a já mám tu čest cítím ruce co mě nesou poprvé svírám svou pěst nebyly to kapky smutku, to mě shora vítal déšť koukal jsem na první tvář, vytracená svatozář člověka, kterej se na mě tvářil přesně jako lhář vytratily se jí slova, kdo byla tahle osoba co mě položila do krabice a jsem samotář věc se občas zamotá, tak koukám na čtyři stěny a sám sebe se teď ptám, kam? zmizela tvá žena souznění pocitů převládá pocit změny vlastně je mi jedno všechno tím se zamítám na zemi ležím si tu v krabici, pozoruju její části je slyšet jenom ticho, ale rázem přijde zvláštní chvíle ve kterýhle objeví se člověk v plášti odnáší mě, já se cejtím lehce jak na křídlech vážky.
Vzdala ses mě, přesto já chci znát tvou tvář asi proto, že nechci být dítě ze zpráv žádný jméno, žádný dětství, to jsem já přesto se mi o svý mámě stále zdá.
Napojenej na výživu, přebalenej pěkně v suchu doplňuju energii a svoje zásoby tuku přišla žena celá v bílým, chytla mě něžně za ruku položila mi otázku, kde jsi se nám tu vzal kluku? to je tak, když rodiče jsou děti co maj děcka mladý lidi dneska se neumí zaměstnat chovaj se nerozvážně, neví kam vede cesta postarat se o nemluvně, začal bych je za to trestat takhle chytře mluví doktor, co má dva baráky čtyři auta, žádný dítě, lidi má za žebráky má se dobře, na co krmit dítě ze svý vejplaty tyhle lidi mi nebudou sahat ani po paty když to kolem sebe vidím, začínám chápat ten postup abych se dostal vejš, musel jsem začít v babyboxu sám sobě slibuju, že nikdy nebudu za trosku vidina bejt lepší se navždy vryla do mýho mozku.
Vzdala ses mě, přesto já chci znát tvou tvář asi proto, že nechci být dítě ze zpráv žádný jméno, žádný dětství, to jsem já přesto se mi o svý mámě stále zdá.
Nebylo to pro mě snadný, celej holej, jméno žádný tak tam prostě čmárli do papíru, že prej budu Karlík všechno mi to přišlo zrádný, furt jenom přehazování z ruky do ruky jako bych byl něco co není správný hledání rodiny, přišlo hnedka za pár dní nikdo se nechytil a tím končí všechno hledání čekání na něco co vlastně ani nečekám stále mám vzpomínku na toho prvního člověka chci zjistit kdo to byl a co ho vedlo k tomu že mě takhle odhodil a neodnesl si mě domů nejsem sám, je spousta p