Dávno už nemívám tenhle sen:
v ráhnoví námořník sladce klímá,
oči si zacloní, řekne: lodě plujou sem!
A ta modrá je tvoje i má.
Jedna z lodí nese jméno Gvendolína,
na vlajce má kosti zkřížený.
Veze kromě pirátů a spousty vína
vzácnej náklad koření.
Tam na tý starý modrý lodi jménem Gvendolína,
budeme mít svatbu nazítří.
Budem‘ tam jen my a jeden soudek vína.
Víc už vůbec nikdo, jen my tři.
Dávno už nemívám tenhle sen.
Člověk snad přespříliš se sny plýtvá.
Chtěla bych jednou říct: koukej, lodě plujou sem!
A ta modrá je tvoje i má.
Jedna z lodí nese jméno Gvendolína,
na vlajce má kosti zkřížený.
Veze kromě pirátů a spousty vína
vzácnej náklad koření.
Tam na tý starý modrý lodi jménem Gvendolína,
budeme mít svatbu nazítří.
Budem‘ tam jen my a jeden soudek vína.
Víc už vůbec nikdo, jen my tři.
Tam na tý starý modrý lodi jménem Gvendolína,
lala lala lala lalala...
Hana Zagorová еще тексты
Оценка текста
Статистика страницы на pesni.guru ▼
Просмотров сегодня: 1