Na dnešek jsem měl divnej sen slunce pálilo a před saloonem stál v prachu dav, v tvářích cejch očekávání uprostřed šibenice z hrubých klád šerifův pomocník sejmul odsouzenci z hlavy kápi a dav zašuměl překvapením i já jsem zašuměl překvapením ten odsouzenec jsem byl já a šerif četl neúprosným hlasem rozsudek:
Pověste ho vejš, ať se houpá, pověste ho vejš, ať má dost pověste ho vejš, ať se houpá, že tu byl nezvanej host
Pověste ho, že byl jinej, že tu s náma dejchal stejnej vzduch pověste ho, že byl línej a tak trochu dobrodruh
Pověste ho za El Passo, za snídani v trávě a lodní zvon za to, že neoplýval krásou a že měl country rád a že se uměl smát i vám
Nad hlavou mi slunce pálí konec můj nic neoddálí do mejch snů se dívám z dáli a do uší mi stále zní tahle píseň poslední
Pověste ho za tu banku, v který zruinoval svůj vklad za to, že nikdy nevydržel na jednom místě stát
Nad hlavou mi slunce pálí konec můj nic neoddálí do mejch snů se dívám z dáli, a do uší mi stále zní tahle píseň poslední
Pověste ho vejš, ať se houpá, pověste ho vejš, ať má dost
pověste ho vejš, ať se houpá, že tu byl nezvanej host
Pověste ho za tu jistou, který nesplnil svůj slib že byl zarputilým optimistou a tak dělal spoustu chyb
Pověste ho, že se koukal, a že hodně jed a hodně pil, a že dal přednost jarním loukám a pak se oženil a pak se usadil a žil
Pověste ho vejš, ať se houpá, pověste ho vejš, ať má dost