večer slunečnice těžké hlavy skloní
a nás vzbudí tlumené vytí
jim po krku nožem přejedem
a tma po oktávách klesne níž
až vše živé zhasne uspáno tmou
okna domů vyhasnou
v prasklinách jejich zdí se naše krev
rozproudí
tak tuhle noc se černé s bílým spojí
v tanci se peklem proženem
tak tuhle noc se rány ve zdech zhojí
když k ránu své stíny doženem
tak tuhle noc s kamene sochy promluví
do skal své stopy otisknem
živí v kameni zmlknou navždy domluví
až tuhle noc přeletíme nad městem
až noc po oktávách klesne níž
jen zavři oči a pojď blíž
sálem když sám se rozhlédneš
jan chladný vzduch stínu nadechneš
pak parket se rozvrzá nástroje samy spustí
cinkání sklenic a tichý smích
prázdný sál se naplní
tak zavři oči a pojď bliž.
tak tuhle noc se černé s bílým spojí
v tanci se peklem proženem
tak tuhle noc se rány ve zdech zhojí
když k ránu své stíny doženem
tak tuhle noc s kamene sochy promluví
do skal své stopy otisknem
živí v kameni zmlknou navždy domluví
až tuhle noc přeletíme nad městem
Iva Bittová & Nederlands Blazers Ensemble еще тексты
Оценка текста
Статистика страницы на pesni.guru ▼
Просмотров сегодня: 1