Mých pár slov bez souvislostí je jen věc bez vět A listy papíru bez textu nejsou nic víc než předmět A tak se ptám, proč se jich bojím A přitom dbám na to, oč stojím
Skládám pocity do snů ze snů pak písmena a jména neměnná Skládám pocity do snů koho to zajímá, vždy't nikdo nevnímá kdo jsem vlastně já
Nápady mizí dnes večer v popelníku A tužka v mých prstech se drolí dolů do zmizíku A já se ptám proč se tak bojím Proč vůbec dbám na to , oč stojím
Skládám pocity do snů ze snů pak písmena a jména neměnná Skládám pocity do snů koho to zajímá, vždy't nikdo nevnímá kdo jsem vlastně já
Z lampičky zář mých vnitřních sporů vařících par a psacích strojů
Skládám pocity do snů ze snů pak písmena a jména neměnná Skládám pocity do snů koho to zajímá, vždy't nikdo nevnímá kdo jsem vlastně já