Prázdnej byt je jako past kde růže uvadnou po tisící čtu tvůj dopis na rozloučenou
Píšeš že odcházíš když den se s nocí střídá vodu z vína udělá kdo dobře nehlídá
Píšeš: Proklínám ty tvoje ústa proklínám tvoje oči ledový v srdci jen sníh sám a sám ať nikdy úsvit nespatříš na ústa mříž oči oslepnou ať do smrti seš sám
Tvoje oči jsou jak stín a tvář den když se stmívá stromy rostou čím dál výš a pak je čeká pád
Sám s hlavou skloněnou všechny lásky budou zdání po tisící čtu tvůj dopis na rozloučenou