Mladičká básnířka s korálky nad kotníky bouchala na dvířka paláce poetiky s někým se vyspala někomu nedala láska jako hobby pak o tom napsala sonet na čtyři doby
Své srdce skloňovala podle vzoru Ferlinghetti ve vzduchu nechávala viset vždy jen půlku věty plná tragiky plná mystiky plná splínu tak jí to otiskli v jednom magazínu Bývala viděna v malém baru U Rozhlasu od sebe kolena a cizí ruka kolem pasu trochu se napila trochu se opila na účet redaktora za týden nato byla hvězdou mikrofóra
Pod paží nosila rozepsané rukopisy ráno se budila vedle záchodové mísy múzou políbená životem potřísněná plná zázraků a pak ji vyhodili z gymlpu i z baráku Šly řeči okolím že měla něco s Esembáky ať bylo cokoli přestala věřit na zázraky cítila u srdce jak po ní přešla železná bota tak o tom napsala sonet ze života
Pak jednou v pondělí přišla na koncert na koleje a hlasem pokorným prosila o text Darmoděje a jak ho psala tak se dala tichounce do pláče a její slzy kapaly na její mrkváče a její slzy kapaly na její mrkváče a její slzy kapaly na její mrkváče a její slzy kapaly na její mrkváče