napsal jsem už spousty dobrých textů a několikrát jsem navštívil vesmír.. problém je ten že pouze ve své hlavě //MÝM NEJVĚTŠÍM NEPŘÍTELEM JSEM JÁ SÁM A MOJE LENOST A PAMĚŤ atd..// vše se tedy vrací zase zpátky k člověku vše se tedy vrací zase zpátky k jednotlivci HOMO INDIVIDUALIS //jednotlivci vždy byli a jsou tou největší (a možná jedinou??) nadějí ale taky zkázou a nebezpečím téhle společnosti// nevěřím v žádné objektivní normy nevěřím v žádné vyšší zákony skutečností tam kdesi mimo
//KAŽDÝ/KAŽDÁ Z NÁS JSME STŘEDOBODEM VESMÍRU A V KAŽDÉM/KAŽDÉ Z NÁS ŽIJE NEKONEČNÝ VESMÍR//