Až jednou na rohu oslovím děvče
a začnu o lásce pět
a ona řekne mi -
pěvče, kéž by vám bylo míň let...
Řeknu c'est la vie, c'est la vie,
tím to končívá a to mě nebaví, nebaví,
hrajte ještě dál, naposledy.
Až jednou budu u konce mé písně,
až ticho ovládne sál,
ze tváří vyčtu vám výsměch,
až budu stát opodál.
Řeknu c'est la vie, c'est la vie,
tím to končívá a to mě nebaví, nebaví,
hrajte ještě dál, naposledy.
Až jednou za noci nebo i za dne
srdce mé zpomalí klus,
až náhle opona spadne,
až hudba dohraje blues,
řeknu c'est la vie, c'est la vie,
tím to končívá a to mě nebaví, nebaví,
hrajte ještě dál, naposledy.
C'est la vie, c'est la vie,
a to mě nebaví, nebaví,
hrajte ještě dál, naposledy.
Karel Gott еще тексты
Оценка текста
Статистика страницы на pesni.guru ▼
Просмотров сегодня: 2