A když mi řekneš odletím hned pryč z tvého srdce dokořán a když se vyhnu záclonám zbydu nad městem jen já a ten klíč, co ho bůh sype z rukavic starý plešatý měsíc a nic víc budu jak prázdný kulturák jen jedna z tvých derniér snad nejhezčí z nejhorších her budu jak prázdný kultrák a jediný co mě zmate budou všude kolem starý lístky z šaten.
A mé prázdné jeviště, ti nechám na příště, a mé prázdné jeviště, ti nechám na příště.
A když mi řekneš odletím hned pryč v tu chvíli zmizí všechen strach a na mou židli sedne prach a na parapet ti dám svůj klíč a báseň psanou z provázku o tom že jsem fakt asi jen kluk z obrázku že jsem jen prázdný kulturák jeden z nehratelných scénářů a špatný výklad ze snářů že jsem jen prázdný kulturák partie končící vždy matem smirkový papír, co se tváří jako satén
A mé prázdné jeviště, ti nechám na příště, a mé prázdné jeviště, ti nechám na příště, a mé prázdné jeviště, ti nechám na příště, a mé prázdné jeviště, ti nechám na příště.