Jako vášeň, která hasne v kouři, namačkaná bez ostychu, v zastupu živočichů, jako jas dálkových světel, jako nad talířem večer mi mizíš. a mizíš někde v dávno, jsi láska, co mě škrtí, já na pokraji smrti, ve svém paralelním světě toužím po odvetě a křičím.
Slova jsou jen kapky deště a Ty voláš, ať prším ještě Slova jsou jen kapky deště a Ty voláš Slova jsou jen kapky deště a Ty voláš, ať prším ještě Slova jsou jen kapky deště
Jako touha, sklem co neprorazí, nekonečné břehy, s kufry plných něhy zvu obchodníky s deštěm, chci koupit to Tvé JEŠTĚ a slyším, v rozestlaném tichu, zvuky autoplánů, co unáší Tě ránům, jsi tečka v kalendáři, co nadosmrti září a křičí.
Slova jsou jen kapky deště a Ty voláš, ať prším ještě Slova jsou jen kapky deště a Ty voláš Slova jsou jen kapky deště a Ty voláš, ať prším ještě Slova jsou jen kapky deště
Slova jsou jen kapky deště a Ty voláš, ať prším ještě Slova jsou jen kapky deště a Ty voláš Slova jsou jen kapky deště a Ty voláš, ať prším ještě Slova jsou jen kapky deště