Pod nocí ukrytá, do nebes rozpitá. Chceš dotknout se hvězd, dotknout se hvězd. K Tobě vstříc vyráží Velký vůz z nádraží, ale už nechceš mě svézt, nechceš mě svézt.
Poslední lístek si koupíš na splátky a z úroků si předplatím, že se vrátíš zpátky.
Přes inzerát marně hledám Tvůj stín, v mém výkazu ztrát jsi další donquijotský mlýn.
Přes inzerát marně hledám Tvůj stín, v mém výkazu ztrát jsi další donquijotský mlýn.
Do prázdných sešitů zaškrtnout, že už jsi tu a přitom dotknout se smět, dotknout se smět. Alespoň v ozvěnách a v rámečcích na stěnách zbylo pár rozbitých vět, rozbitých vět.
Poslední tvá slova na památku že bez konců prostě nejde začít od začátku.
Přes inzerát marně hledám Tvůj stín, v mém výkazu ztrát jsi další donquijotský mlýn.
Přes inzerát marně hledám Tvůj stín, v mém výkazu ztrát jsi další donquijotský mlýn.
Po zádech mi tančí mráz jde to hůř, ale půjde snáz, až skončí listopad a já přestanu si lhát, jsem pouliční akrobat a černý pasažér, co jednou nastoupí a zase chytí správný, správný, správný směr.
Přes inzerát marně hledám Tvůj stín, v mém výkazu ztrát jsi další donquijotský mlýn.
Přes inzerát marně hledám Tvůj stín, v mém výkazu ztrát jsi další donquijotský mlýn.