Tančím jen se svým tělem a zkouším sám k sobě vzplanout, synteticky přec neuměle seznámím svou levou část s pravou…chvíli se míjí a nad nimi vzduchem splývaje kroužím jak orchideje, už jsem si blízko a pomalu tuším, mám v sobě dotyk a to ticho, co se chvěje …už vím, co se děje, už vím
Cítím ty slzy, ty vody, co samy jsou, s úsměvem umřou mi pod řasou.
Vznáší mě z kapek potu ty páry až k nebi někam ke stropům, tam v mlhu se srazím a v rozesněžení svou touhu zmrazím a světlo v tmu změním... pak v divadle stínů, sám v hlavní roli, jsem zároveň divák,co nadšeně tleská a uvnitř ho bolí, že v peřejích peřin a průsvitných snech, jsem vrahem vteřin, umírám ve sklech a tajím dech …a tajím
Cítím ty slzy, ty vody, co samy jsou, s úsměvem umřou mi pod řasou. Cítím ty slzy, Cítím ty slzy, Cítím ty slzy, a to mě mrzí, a to mě mrzí, a to mě mrzí a mrzí a mrzí