Jedu vlakem za Ester do Olomouce zdálo se mi, že stojí ve žlutých šatech a ty se náhle rozlétají do ulice.. holubi spí na okapech mezi dráty
Na obalu tatranky jsou malé znaky tak šklebí se osud, ach mít jenom ústa - ty trápíš sebe a trápíš holky a myslíš že každá z nich srdce ti chystá
Je večer, pojď.. stmívá a prší.. ...z mýdlové pěny
Psí hvězda to je to co syčí to je to co škrábe v drátech polí kolem Čtyřlístek ví, jak zachránit zahrádku, když vzbouří se stroje, mává s anténou „vrrrr“ „škrrrr“ nad tím vším na stěžni domu, který pluje (někde hluboko v tvé pěsti)
Je večer, pojď.. stmívá se..
Je večer... večer je to úzko... k smrti vyděšený... z mýdlové pěny