Leoš Mareš - Zimni cas | Текст песни

• Тексты песен
• Leoš Mareš
• Zimni cas

Dneska v noci posouvali letní čas na zimní
Nikdo z nás normálních lidí tohle neovlivní
Taky se už posouvám a tvoje tělo objímám
A že jsme spolu už 100 let, vůbec tedka nevnímám

Všechno okolo nás se tak strašně rychle mění
O šedesát minut mín je na věži po rozednění
O hodinu dýl budou spát všichni pracující
Na minutu oko nezamhouří všichni milující

Za ty dlouhý měsíce jsi tak strašně zlobila
kolik bylo večerů, co jsi doma nebyla
Mně to ale nevadí, jseš prostě můj poklad
navíc z telefonu jsem si tě už vymazal stokrát

Vypadá to zvláštně, že jsem se stím smířil
místo abych s nárokama třeba výše mířil
Ale život není teorie,je to velká ironie
že s holkou, co krev ti pije, se nakonec lépe žije

chci tě vidět celou,vysvlečenou,přesvědčenou
uzavřenou, roztouženou jak seš mojí ženou
přistiženou, rozmazlenou,vysazenou,prozrazenou
a jak po ránu vyjde slunce, čerstvě probuzenou

Stačí se jen podívat, jak se ti vlněj boky
a už si představuju jak drtim všechny soky
rozestelu pelíšky a budeme v nich roky
A Jirka Kodet jí si klidně maminčiny noky

Jsi pro Verdiho jeho jedna celá velká opera
Pro Giovaniho Casanovu jeho první nevěra
pro Felliniho Amarcord jsi pro Francii jak Concord
jsi na dětský oslavě obrovský třípatrový dort

Jsi první velké turné ve zpěvákově kariéře
jsi stoprvní hlas hlas při hlasování o důvěře
Listuju katalogem nejpřitažlivějších žen
a našel jsem tebe samozřejmě v kapitole SEN

Leoš Mareš еще тексты