Řekni, jak chceš během tří vteřin, mi trošku změnit svět, aby se to nedalo už nikdy vrátit zpět. Jde to lehce, lehce viď, že lehce existujou totiž věty, který nikdo slyšet nechce.
Dneska máme zavřeno - nedostaneš panáka, dneska jste byl nejslabší a máte padáka. Jel jste příliš rychle - tady je padesát, dobrý den pane Mareš, tak vám už bude šedesát?
A co ty? Co máš semnou v plánu, jakýpak slovíčka chováš v arzenálu? Když jsi mi zavolala chtěla se mnou mluvit, bláhově jsem doufal, že se za včerejšek chceš omluvit.
Myslím, že to nemá cenu, byla tvoje věta tak trošku sis zahrála na konec mýho světa. Jenže pak jsi ještě dodala a to celkem vesele nic si z toho nedělej zůstanem přátelé.
Zůstaneme přátele je nejhorší věta, to je jasný důkaz, že už po vztahu je veta. To není příběh knížky bylo nás pět nechci s tebou kamarádit chci tvojí lásku zpět!
Přátelství je skvělý o tom není sporu, parta lidí spolu sedne k jednomu stolu. Skvěle pokecaj, něco se vypije jeden pro druhého ale celým srdcem nežije.
A mezi náma přece bylo vždycky něco víc znám tě krásně celou,znám tvůj rub i líc. Seš moje malá víla, moje velká síla v mojim těle důležitá jak poslední žíla.
Seš moje všechno, všechno co teď mám měl jsem velký plány, nezvládnu je sám. Jsem do tebe blázen, netvař se kysele, my se přece milujem, my nejsme přátelé.
Všichni kolem viděli to, co já teď tušim, že ty moje plány asi brzo zrušim. Už vím, že nechceš slyšet to moje mám tě rád, cejtim jak jsi přepla na studio kamarád.
A tohle já nezvládnu, nenech mě s tím potýkat, být vedle tebe a nemoct se tě dotýkat. Dělat, že se směju a tvářit se vesele.. Ne, my nemůžem být přátelé...