V mládí jsem si říkal, že mý město spí, nikdo nevidí ty příběhy, co prostupujou zdí. Odráží se od lidí, občas zlejch občas nevinných, duše města taje v dlaních jako sníh.
I když jsem jinde, vím že sever pulzuje mi tělem, jak se vrátím, vidím známý hazardovat s fetem. Neschopný ho opustit, neschopný se proměnit, potáhnou shit, zavřou oči, sní že bude líp.
Teď nechávám dopadat déšť na mou zmrzlou tvář, procházím vybydlený ulice, vlk samotář. Pozdravím spolužáka, ano, je to řada let, strhaná tvář, smutný kecy, jak když je mu čtyřicet.
Fenomén Sudety, osudy puklý jako suchá zem, párá stoupá z lesu při pohledu o dráze. Postavy zkameněly, při otázce, kdo já jsem, tak kdo já jsem, kdo vlastně jsem?
Moje srdce bije pro město, co spí, potkáváš chudobu a smutek, né anděly. Moje srdce dýchá pro město, co spí, každej vidí to, co chce, nebo dělá že nevidí. Moje srdce pláče pro město, co spí, nářek jednich znamená, pro ty další smích, Moje srdce hoří pro město, co spí, odjíždím pryč k nebi, vidím stoupat plameny.
Sleduj ty příběhy, vidíš, jak moc bolí, když se má generace snaží postavit na vlastní nohy. Hypotéka, drogy, mix do nepohody, chcete lítat, nahoru vedou jenom schody.
A nečinností nahráváme vládnoucí třídě, toužíme po luxusu, přitom jednou nohou v bídě. Starší garnitura má už léta rozhozený sítě, kdo ovládá zdroje, ten je taky vítěz.
Víš, za naší asistence jizvili tvář města, mlčení je souhlas, teď je chceme trestat? Neptej se mě, jak to změnit, prázdný hesla naše děti, další volby, další kecy, zodpovědnost nesem taky.
Některý šli najít štěstí za hranice, aby volali domů, prosili o peníze. Některý tu zůstali, už moc dobře ví, umřou, kde se narodili, hýčkaj prázdný sny.
Moje srdce bije pro město, co spí, potkáváš chudobu a smutek, né anděly. Moje srdce dýchá pro město, co spí, každej vidí to, co chce, nebo dělá že nevidí. Moje srdce pláče pro město, co spí, nářek jednich znamená, pro ty další smích, Moje srdce hoří pro město, co spí, odjíždím pryč k nebi, vidím stoupat plameny. Moje srdce pláče pro město, co spí, nářek jednich znamená, pro ty další smích, Moje srdce hoří pro město, co spí, odjíždím pryč k nebi, vidím stoupat plameny.