Marcela Holanová - Ráno (Adelmo Musso / Karel Šíp)
V očích voda slaná prostě slzy polykám, je tu ráno tak jsem zase sama s pocitem že v srdci mám rozestláno, byt jak po vymření odejel jsi bůhví kam autostrádou v duchu vracim se zpět, sním.
Jaks´ mi poplet hlavu zpíval si a k tomu hrál na piáno splácel byt a stravu hlasem který boural sál čerlentáno ženská když se zblázní do umělce je to pech, je to drámo tak je bez vkusu žije v poklusu a pak propláče.
R: Ráno, zas je tu ráno slunce jde slavobránou ráno je z mé lásky stín. Nešťastné ráno, slzavé ráno s nápisem vyprodáno, ráno je své tak i zlé.
K čemu pianistu když jen chodí pozdě spát pozdě vstává ? Špatně hraje z listu a ten jeho prstoklad žadná sláva, ženská když se zblázni do umělce co ho svět neuznává, než ho zatratí dluhy zaplatí a pak propláče.
R: Ráno, zas je tu ráno slunce jde slavobránou ráno je z mé lásky stín. Nešťastné ráno, slzavé ráno s nápisem vyprodáno, ráno je své tak i zlé.
R: Ráno, zas je tu ráno slunce jde slavobránou ráno je z mé lásky stín. Nešťastné ráno, slzavé ráno s nápisem vyprodáno, ráno je své tak i zlé.