Někdy lidem zbyde jenom víra, co se ztrácí při pohledu na svět. A milovaný lidi mizej v černých dírách a někdo doufá, že se potkaj cestou nazpět. A když ostatní jenom přihlížej na smutný oči, který vyhlížej
A některý věci nejsou v lidský moci, hrdě obětuju tvoje mlčení. I když jsem sám, jsem s tebou ve dne v noci a tiše doufám ve vysvobození. A když ostatní jenom přihlížej a ty spíš, čas pluje dál, doufám, že víš.
R: Ztrácíš se z mojí paměti a lidi od nepaměti se znovu scházej, jéé A doufám, že stihnem těch pár vět, že najdem cestu zpět, tvý oči mi scházej, jejé
A někdy všichni žijem jenom vírou, to když nám mizí život mezi prsty. Jsme jako dutý stromy pod života tíhou, všichni tušíme kam míří naše cesty A když ostatní jenom přihlížej a ty spíš, čas pluje dál, doufám, že víš, jéé
R:
Já přece vím, že jsem ten, co chybuje, a marně doufá Já přece vím, že jsem ten, co chybuje, a ke dnu vstoupá, ke dnu vstoupá
Vstoupám vpřed a vzhůru, vzhůru vodou pluju svůj pocit tiše křičím, že jsi pro mě vším a ničím Vstoupám vpřed a vzhůru, opouštím tvoje vody Bortím tvý hráze, vstoupám, v lepší život doufám, jéé
R: R:
Já přece vím, že jsem ten, co chybuje, a marně doufá Já přece vím, že jsem ten, co chybuje, a ke dnu vstoupá, ke dnu vstoupá