Den práší stíny už tichou tmou A plete si svět s oponou Za ní každý má angažmá, hra začíná K smíchu je tvář bez líčidel Stejně jak anděl bez křídel Na povel smích, na povel pláč ti dám
Kdo jsem já? Kdo jsi ty? Neslavný marionety Duši na vlásku mám
Podívej hvězda vzdálená Plní nám sny, když padá na kolena V té chvíli máš přát si Víc už nechci žádnou roli hrát Chci cítit co chci já O nic víc nežádám Nic víc
V půli prvního jednání Čekáš na velké uznání To nejde s každou hodinou být hrdinou Mé touhy pod polštářem se musejí řídit scénářem Na povel smích, na povel pláč
Kdo jsem já? Kdo jsi ty? Neslavný marionety Duši na vlásku
Podívej hvězda vzdálená Plní nám sny, když padá na kolena V té chvíli máš přát si Víc už nechci žádnou roli hrát Chci cítit co chci já O nic víc nežádám Nic víc
Cizí slova, cizí věty Žijí s námi naše světy Stejně dnes, jak před sto léty Deus ex machina Já i ty jsme rekvizity Jako naše city V temných koutech síně slávy Stejná hra začíná
Cizí světy, cizí věty zná
Podívej hvězda vzdálená Plní nám sny, když padá na kolena V té chvíli máš přát si Víc už nechci žádnou roli hrát Chci cítit co chci já O nic víc nežádám Nic víc
Podívej hvězda vzdálená Plní nám sny, když padá na kolena V té chvíli máš přát si Víc už nechci žádnou roli hrát Chci cítit co chci já O nic víc nežádám