Pět set tisíc lítęch čertů z pekla vylo na rozko ale ádnę z těch pobertů neměl v kapse ani gro. Ví pomoci jsouce prázdni, jeden skučel, druhę klel avak kudy kam to ádnę ze vech čertů nevěděl. Starę Satan smál se tomu, a se za břich popadal: Bodej do vás tisíc hromů! Kam jste kadę rozum dal! Tu se zvedne otek malę: hloupí chlapi, pojďte sem jen já jsem ďas dokonalę, já vím kudy z bryndy ven! íeň máte to vám věřím, na sucho je těko mlít! Věřte, e kam já zaměřím, můem darmo se napít. V panském sklepě, tam se svítí, tam se dáme na kvartęr ukáem, jak známe píti rejnské, české, malvazír! V jedno řvalo pásmo běsů: nad víno nic na světě! a tak pili v sladkém plesu zdraví pekla kníete. Kdy se čerti vichni zpili, kohout k ránu zazpíval vecky flaky prázdny byly, Sataná k nim zavítal. Za trest vecky čerty vzteklę do těch flaek zabednil aby pak mu neutekli, punty drátem upevnil. Pět set tisíc lítęch čertů do flaek je vbedněno a co kypí z těchto flaek to ampaňské má jmeno. My jsme vichni také byli na tu slávu pozváni do hlavy si víno lili, cpali se jak gurmáni. kdy pak slunko s kuropěním nad obzor se vyhouplo nad náma se v ouzkém hrdle trocha korku zabouchlo.