Přilepen k okuláru v chladné noci sleduje krutý Orion delirózní sladký sen o Světa konci sní velký Flammarion. Kterápak z vlasatic svou dráhu stočí a který meteor nám zboří dům astronoma pálí unavené oči když věnuje se výpočtům.
Flammarion, Flammarion!
Z paluby elektrické helikoptéry myslitel banalitu odmítá po drátech z Orientu bajadéry přenašeč obrazový promítá. Až jeho spisy dole budeme číst o dějích v kosmu vzdáleném obláček dýmu čeří vrtule list když mává vzduchoplavec lorgnonem.
Flammarion, Flammarion!
Tu stopa grogu líně s inkoustem se vine když vědec novou láhev poručil po chvíli v řadě čísel je jedno jiné výsledek celý se otočil. V termosce posledních pár kapek rumu nad kupolí temnou světel trilion k osudnému hledí takto datumu apokalypsy postilion.
Flammarion, Flammarion!
Na hlavě hvězdáře se zbytkem vlasů se náhle hrůzostrašně ježí šeď že kvapem blíží se konec lidstva času taková vychází mu předpověď. Výpočet brilantní jest hotov k ránu vesmírných těles pohyb vystraší povětroň těžký míří k Vatikánu všechno tam rozdrtí na kaši.