Po nocích hvězdy, když na nebi září... Bloudím mlhou a ztracen a sám... Ledové slzy zdobí mé tváře... Na rukou mám krev, prokletí propadám...
Tak proč neslyším tvého srdce hlas... proč nevidím tvá rudá ústa se smát... tak proč držím v ruce rudou ocel... která vzala život tvůj, život tvůj... Zas slyším hlasy, co vedou mě dál...
Sepiš můj příběh protkaný zmarem, smutkem i touhou, naplněn žalem... Zvěčni můj příběh... Beletseri!
Ve svém nitru nenávist skrývám, v plamenech pravdy hořím dál, tak sepiš můj příběh... Beletseri!
Zradil jsem hodnoty, co v sobě skrývám, zradil jsem pravdu, tak proč se ptám? Zradil jsem sebe... Beletseri!