Už v říjnu se některé stromy stávají totemy — : kořeny pevně zakleslé do bahna dní. Jsou bez listí, ale nahotu svou neskrývají, jako po celý rok my. Kéž bychom, tak, jako ony, dovedli stát zpříma proti proudu v nás samotných, když pod trupy lodí namísto kýlů tančí komíny, a naproti nim stěžně mlčí, nebi odvrácené, a tak plachty napínáme do hlíny. / Jak nebát se deště ? / Když zmoklé listí mrská se v dlaních, proklouzává mezi prsty jako těla ryb, je někdy těžké nepřestávat věřit, a při tom dotýkat se tmy.
Гуру Песен