Ve všem chtěl mít větší podíl Pro jiné se nenarodil Sám neuměl ničeho se vzdát Jen ostatní za nos vodil Myslel na to kudy chodil A jen sebe upřímně měl rád
Každou větu začal slůvkem Já Každou větu končil slůvkem Já
On nevěřiil na chiméry A ve jménu kariéry Nosil boty špičkou dozadu Nikdy nepsal verše ženě Vždy se tvářil unuděně Když jsi k němu přišel pro radu
Každou větu začal slůvkem Já Každou větu končil slůvkem Já
Jenom Já!
Já, já, já, jenom já, jenom já Já, já, já, jenom já, jenom já Já, já, já, jenom já já Stačím si sám Já, já, já, jenom já, jenom já Já, já, já, jenom já, jenom já Já, já, já, jenom já já Stačím si sám Já se mám
V očích led a vlhké dlaně Usmíval se polekaně V obavě, že budeš něco chtít Velmi dbal na osobytost Povýšil svou sebelítost Na ten nejušlechtilejší cit
Každou větu začal slůvkem Já Každou větu končil slůvkem Já
Jenom já!
Vidíš ho, jak podle zvyku Důstojně jde po chodníku A nic kolem sebe nevnímá Do stop padá sůl a písek Jednoho dne nevrátí se Nikdo si té ztráty nevšímá
Komu chybí jeho věčné Já Jen ozvěna tomu vzpomíná
Jenom já!
Já, já, já, jenom já, jenom já Já, já, já, jenom já, jenom já Já, já, já, jenom já já Stačím si sám Já, já, já, jenom já, jenom já Já, já, já, jenom já, jenom já Já, já, já, jenom já já Stačím si sám Já se mám