PhoeniCZ - Sunshine | Текст песни

• Тексты песен
• PhoeniCZ
• Sunshine

V noci tě hledám na obloze, ale nejsi tam,
Jakžto tvůj Moonlight, bývám tam často sám.
Ale občas se stane, že se tam spolu potkáme,
I když každej na svý straně, jenom se koukáme.
Občas mě zakrývají mraky, a tebe vlastně taky,
Musíme se spolu koukat na sociální války.
Bojíme se o Koreu, bojíme se o svojí existenci,
Aby sme měli pro koho svítit, bejt to světlo na konci.
Když já snídám, ty dojídáš oběd, držíme si linii,
Zatímco já nemusím, ty si na to potrpíš.
Vlastně nejsme tak odlišný, jako by jsme kdysi byli,
Kdyby sme si bývali byli možná trochu o něco blíž.
No a když prší, shováváme se nad mrakama,
Před lidma i před kapkama, a oni zas před náma.
Jenže před sebou se neschováme, dokud není třeba,
Dokud tě nebudu chtít a nebo muset znovu hledat.
A hledám tě tak často a rád,
Že už nevím, kam se podívat, a tak jdu občas radši spát.

Sunshine throught night
I became the dark moon(light)
Even if you are on the other side
I know you'll come back soon.

Včera jsi nepřišla, všude byla samá tma,
Nemám sílu svítit přes den, ty jsi přeci jediná jistota.
Dost možná to není ani vina tvá,
Ale já musím fakt občas spát, jinak začnu uvadat.
Zatímco moje světlo slábne, nesoustředím se,
Přemýšlím, proč, co, jak a kde jsi, mý Slunce.
Nedokážu tě podezírat ze zrady, spíš tě někdo zradil,
Ale doufám, že se o tebe aspoň pořádně spálil.
Už vidím první paprsky, pomalu sílí ke mně,
Já sice zapadám, ale svítím ještě jemně.
Nebudu se ptát, všechno má svůj čas,
A protože sme nesmrtelný, je to ve hvězdách.
I když sem občas možná trochu studenej,
Ty víš moc dobře, že je to tím, jak moc jsi daleko.
Doufám, že se uvidíme zítra, až budeš zacházet,
Odpovíš mi sama, není třeba žádných otázek.

Sunshine throught night
I became the dark moon(light)
Even if you are on the other side
I know you'll come back soon.

Nebudu se tě už ptát, kde's byla, kdy půjdeš spát,
Protože mám tě rád, nebudu ti už nikdy vyčítat, že
Ačkoliv čekal jsem na tebe dlouho, věřím jen ve tvoje beránčí roucho,
A i když soptíš, výbuchy, erupce, vždycky vím, že máš nastavený ucho.
Vezmem si dovolenou, Půjdem si spolu lehnout,
Svobodu nám vezmou, až přijdou na to jak nás pojmout.
Lidi si myslej, že máme nekonečno enerigie, ale ty živíš můj svit,
Chápu tě úplně, i když nic neřekneš, máme navždycky svůj klid.
Slova jsou bezcený, stejně jako peníze,
Kusy papíru s osobností, potištěný zlatem.
Láska a den jsou zdarma, za stínem,
Jsme součástí přírody, i když občas zapadnem.
Chtěl bych s tebou zapadnout, do největší tmy,
A tam svítit jen tak, pro vlastní potřeby.
I kdyby jsme byli slepý, viděli by jsme hmatem,
Všechno je jako dneska, jenom s jiným da

PhoeniCZ еще тексты