Sípe město ocelový přidušenou fistulí zas vlci ovce loví a jakoby stu lip vítr otrhával v nářku mladý listoví běž tou nocí, tím městem a snář kup snad ti odpoví
Usnula žena s chlapcem v nečas ten pod jabloní na nebeský kladce vytáhne a nakloní Bůh k sobě jejich duše a pokoj vdechne v ně město sípá, rve se, kluše a oni dotýkaj se pně
Pro meriben les kamav pro meriben les kamav, les kamav (K smrti ho miluju k smrti ho miluju, miluju ho)
Běží za chlapcem a ženou oheň-bolest, smrt a dým jenom za nimi se ženou nebo štvou se za každým města obnažené spáry města cévy-ulice držej silou, zrozenou z páry komín-pušku u líce
Pro meriben...
Sípe ocelový město a než ho ráno přetaví mlha před i za nevěstou skryje ho jak představy a té noci v města břiše vše co chceš, se uděje kdo žil, zemře, odejde, kdo přišel a každý děj se doděje
Joj, na kamav, na kamav, na kamav tut (Ach, nemiluju, nemiluju, nemiluju tě)