Guarda, oh, guarda, mia bella dalla tua finestra mi vedrai andare in guerra tra i soldati a sinistra e a destra non mai ritornerò più neanche ti darò un bacio guarda, come con gli occhi miei per l’ultima volta ti abbraccio
Sulla mia testa piovono i fiori che gli alberi stanno perdendo senti la nostra riturnella fuori mai la balleremo, lo so
Vyhlédni ještě, lásko moje z okna zpoza třešní v plném květu spatříš mě kráčet vprostřed voje v srdci navždy nesu poslední tvou větu už nevrátím se víc ani nepolíbím tvoje rety tvé vlasy a tvou smutnou líc budou navždy laskat jen ty bílé květy
Vždy když budou padat třešní květy bílé a s vánkem budou tančit na zemi vzpomeneš si, lásko, na ty chvíle kdy jsme pod nimi tančili my
Navždy dnes se loučíme pod stromy s květy bílými jak ledy když ne náruč, aspoň oči mé obejmou tě, lásko, naposledy
Vždy kdy budou padat třešní květy bílé…
Guarda, oh guarda, mio caro Guarda la mia finestra mi devi lasciare, tutto chiaro coi genitori a sinistra e a destra non ti rivedrò più neanche ti darò un bacio guarda, come con gli occhi miei per l’ultima volta ti abbraccio
Sulla tua testa piovono i fiori…
Vyhlédni, má krásná ze svého okna uvidíš mě jít do války mezi vojáky zprava i zleva nikdy se nevrátím ani tě už nikdy nepolíbím pohleď, jak tě svýma očima naposledy objímám
Na moji hlavu se snášejí květy které stromy ztrácejí slyšíš venku naši riturnellu? Já vím, že si ji už nikdy nezatančíme.
Vzhlédni ještě, můj drahý vzhlédni k mému oknu já vím, že mě musíš opustit zůstávám tu s rodiči nikdy tě znovu neuvidím nikdy tě znovu nepolíbím pohleď, jak tě svýma očima naposledy objímám