Jde déšť a já jdu s ním jdu městem jenž znám a hledám stopy včerejší včerejší jdu stejným směrem jak dřív a vzpomínám a všechno zdá se krásnější
Ach Lásko voníš deštěm tady si řek myslím že vítr tehdy vál vítr vál jsou to už stovky let kabát si svlék a byl mi velký ale hřál krásná Lásko
Jak dlouho dlouho ještě půjdu ti vstříc člověk je velmi krátce živ krátce živ má Lásko voníš deštěm jsi z plískanic však hřeješ stejně jako dřív
I déšť jak dřív je stejný i já já jsem táž Jen cosi skříplo v orlojích v orlojích Byls tu a stále jsi jenom se ukrýváš Jdu deštěm ve tvých šlépějích ó má Lásko