Saad Ghamidi - Súra číslo: 14, Název: Abraham, Arabský název: Ibráhím | Текст песни

• Тексты песен
• Saad Ghamidi
• Súra číslo: 14, Název: Abraham, Arabský název: Ibráhím

Pesni.guru - сайт для Гуру

Alif lám rá! Toto je Písmo, jež jsme ti seslali, abys vyvedl lidi s dovolením Pána jejich z temnot ke světlu a ke stezce mocného, chvályhodného -
Boha, jemuž náleží vše na nebesích i na zemi. Běda nevěřícím před hrozbou trestu strašného
- těm, kdo život pozemský více než budoucí milují, od cesty Boží odvádějí, a aby křivá byla, si přejí. Ti věru daleko jsou zbloudilí!
A vyslali jsme každého posla jedině s jazykem lidu jeho, aby jim vše objasňoval. A Bůh zbloudit nechává, koho chce, a cestou správnou též vede, koho chce, a On mocný je i moudrý.
A věru jsme kdysi vyslali Mojžíše se znameními Našimi řkouce mu: „Vyveď lid svůj z temnoty ke světlu a připomínej jim dny Boží!“ A věru jsou v tom znamení pro každého člověka trpělivého a vděčného.
A hle, pravil Mojžíš lidu svému: „Pomněte dobrodiní Božího vůči vám; když zachránil vás před rodem Faraónovým, jenž zlá muka vám působil, syny vaše zabíjel a jen ženy vaše naživu nechával. A v tom byla pro vás zkouška nesmírná od Pána vašeho.
A pomněte, když Pán váš prohlásil: Budete-li vděční, rozmnožíme pro vás dobré, budete-li však nevděční, pak věru trest Můj bude přísný!“
I řekl Mojžíš dále: „Budete-li nevděční, vy, i kdož jsou na zemi všichni. . . pak věru On soběstačný je i chvályhodný.“
Což nedošla vám zvěst o těch, kdož před vámi byli, o lidu Noemově, o ´Ádovcích a Thamúdovcích a těch, kdož po nich byli a o nichž všech jen Bůh ví? Přišli k nim poslové jejich s jasnými důkazy, však oni ruce své si do úst svých vložili a zvolali: „Nevěříme v to, s čím jste byli posláni, a věru jsme ohledně toho, k čemu nás vyzýváte, v pochybách hlubokých.“
A odpověděli poslové jejich: „Je snad pochybnost nějaká o Bohu, tvůrci nebes a země? On volá vás, aby vám mohl odpustit hříchy vaše a poskytl vám odklad do lhůty stanovené.“ I řekli nevěřící: „Vždyť vy jen smrtelníci jste nám podobní a chcete nás odvrátit od toho, co otcové naši uctívali. Přineste nám tedy své zplnomocnění zjevné!“
A odpověděli poslové jejich: „Jsme vskutku pouze smrtelníci vám podobní, avšak Bůh zahrnuje přízní svou, koho chce ze služebníků svých. Nepřísluší nám přinášet vám nějaké zplnomocnění, leda s dovolením Božím. A na Boha nechť věřící se spoléhají!
Proč bychom se neměli spoléhat na Boha, když nás již vedl po cestách našich? My budeme věru trpělivě snášet to, čím nám škodíte - a nechť na Boha se spoléhají ti, kdož naň se spoléhají!“
A pravili ti, kdož nevěřící byli, k poslům svým: „Buď vás vyženeme ze své