Alif lám mím! Toto Písmo, o němž pochyby není, je vedením pro bohabojné, kteří v nepoznatelné věří, modlitbu dodržují a z toho, co jsme jim uštědřili, rozdávají, kteří věří v to, co bylo sesláno tobě, i v to, co bylo sesláno před tebou, a pevně jsou o životě budoucím přesvědčeni, ti Pánem svým jsou správně vedení a ti budou blažení. Však věru je lhostejno pro nevěřící, zda napomínáš je, či nikoliv - stejně neuvěří! Bůh srdce jejich i sluch jejich zapečetil a přes oči jejich clonu položil a pro ně je určen trest hrozný. Jsou mezi lidmi někteří, kdož říkají: „Věříme v Boha i v den soudný,“ zatím však jsou nevěřící. Snaží se oklamat Boha a ty, kdož uvěřili, avšak klamou jen sami sebe, aniž o tom mají tušení. V srdcích jejich jest choroba a Bůh tuto chorobu rozmnožil; jim dostane se trestu bolestného za to, že lhali. A když se jim řekne: „Nešiřte pohoršení na zemi!“, tu odpovídají: „My ji jen polepšujeme!“ Což však to nejsou právě oni, kdož pohoršení šíří, ale nemají o tom ponětí? A když se jim řekne: „Uvěřte, jako již uvěřili tito lidé!“, tu odpovídají: „Cožpak máme věřit tak, jako tito ,hlupáci?“ Zdaž však nejsou právě oni hlupáci, jenže o tom nevědí? Když potkají ty, kdož uvěřili, říkají: „Uvěřili jsme“, když však zůstanou sami se svými satany, hovoří: „Jsme s vámi a tamtěm se jen posmíváme.“ Bůh se jim však sám vysměje a ponechá je dlouho tápat jak slepé ve vzpurnosti jejich. To jsou ti, kdož koupili blud za správné vedení, však obchod jejich jim nepřinesl zisk a po správné cestě se neubírají. Podobají se tomu, jenž rozžehl oheň: když osvětleno jim bylo vše, co je kolem, Bůh odnesl jim světlo a nechal je v temnotě, nevidoucí. Hluší, němí a slepí - z bludu svého se nenavrátí! Anebo jako když objeví se na nebi mrak deštivý, plný temnoty, hromů a blesků: lidé si zacpávají prsty uši své před hromobitím, bojíce se smrti; avšak Bůh obklopuje nevěřící ze všech stran. Blesk div jim zrak neodňal, však dokud je blesky ozařují, kráčí při svitu jejich, a když nad nimi se zatmí, zastaví se. Kdyby Bůh chtěl, odňal by jim zrak i sluch, neb Bůh je nad věci každou všemocný. Lidé, uctívejte Pána svého, jenž stvořil vás i ty, kdož před vámi byli - snad budete bát se Boha, jenž pro vás učinil zemi lůžkem a nebesa kupolí a jenž seslal z nebe vodu a dal pomocí jí vyrůst plodům pro obživu vaši. Nedávejte Bohu rovných, vždyť dobře to víte! Jste-li na pochybách o tom, co jsme seslali služebníku svému, tedy přineste súru podobnou této a předvolejte si svědky své kromě Boha, js