Nehledě na svoje interní stavy, s pocity hrůz pilota US NAVY přesto, že hučí mi pod okny davy, chtěl bych se podívat do síně slávy. Ale jen na chvíli a velmi pomalu, abych si mohl vzpomenout na školu. Na ranní vajíčko nahniličku, na tlustou smradlavou uklízečku, abych si mohl vzpomenout na Tebe, když jsi mi řekla, že nepřijdu do nebe.
Do nebe neletím, páč mě tam nepustí, ďáblovi u ucha peníze zašustí, ten se však nenechal, že neni z vlády. Lehnu si pod kytky, ony to rády. Za chvíli vyfásnu kabátek z červů, o místo v nebi či v pekle se nervu! Zatím však netuším, jak skončit s žitím, mně by se nejvíce líbilo pitím, nebo si proženu palici kulkou, pustim plyn, žilou, či kazetu s Hůlkou.
A tak prdim do hlíny, prdim, jistě se to třese až v daleké Austrálii, prdim do hlíny, prdim, z kořenů mám deku, ó já se mám. Prdim do hlíny, prdim, panika se nese k vobčanům na Sicílii, prdim do hlíny, prdim, v pokojíku z rašeliny spočívám.