Na malý posteli ukojen koitem Po nočním veselí ještě pořád vidím dvojitě, Ale v tvým ranním útěku střízlivím bolestně V posledním doteku zůstal jsem uvězněn Ospalý šašek, já dítě na věčnost Z nákupních tašek tahala‘s upřímnost A zbylý city ukrytý po kapsách Jsem já a jsi ty a oba máme strach Z toho, že co je ve skutečnosti není, A že bez boje se láska necení, Že jsme jen dvě nádoby bez dna, A že se má duše s tvou duší nezná
Chybíš mi, chybíš mi Čemu se divíš Chybíš mi, chybíš mi, Už zase mizíš
Příliš krásná na to, Aby znala opravdový milování Příliš krásná na to, Aby uschla na mých vlhkých dlaních
Poprvé společně poslední dobou Mlčíme zbytečně když je to v obou Tak silný jak říkáš Tak silný jak si přeju Když se k ránu oblíkáš A já se tomu směju Ale mám toho dost Všech svých sebeklamů Vstanu dřív jako host se do tvý hlavy nedostanu Osude vylez a pojď se se mnou rvát Tisíckrát musíš vstát Než pochopíš mám tě Ve všech svých písních, modlitbách před spaním Pojď se mnou projít opilá svítání Slibme si to, co si neslibují jíní Poprvé v životě k člověku přímý
Chybíš mi, chybíš mi Čemu se divíš Chybíš mi, chybíš mi, Už zase mizíš
Příliš krásná na to, Aby znala opravdový milování Příliš krásná na to, Aby uschla na mých vlhkých dlaních
Zase se sejdem skrytí v opilosti kyslých vín Bezmocni z toho jak nevíme co s tím Spleteni projdem půlnočním městem Zmateným duším se nebídnem s gestem Životem znalých, ale v skutečnosti malých lží Našla jsi místo mezi duší a srdcem A já slepě s bílou holí Nesmělý k čemukoli Dotýkám se tě Společně s tmou Když usínáš, Podemnou
Příliš krásná na to, Aby znala opravdový milování Příliš krásná na to, Aby uschla na mých vlhkých dlaních