Tak už mi zase někdo ukradl den a noc mě obepíná. Napsal jsem dalších pár vět, na chvíli půjdu ven s krabicí vína.
Na hlavním nádraží si propletem cesty a ty, nesmělým úsměvem s' mi hrála na city.
Vlaky se rozjely do všech stran a já uprostřed všeho neprávem potrestán, opuštěn, zůstal jsem bez Nietzcheho. Hledal jsem v davu tvý dlouhý vlasy, ale nikdo nic neví. Z nádražních repráků znuděný hlasy mi neuleví.
Tohle je inzerát, značka třetí nástupiště. Bylo úterý, kolem desátý, kdo víte, prosím pište. Jestli mě uslyšíš, budu strašně rád, kdybys' mě zachránila. Z moci Krásnech ztrát jít rovnou spát a pak..
Pod nebem to svítí, na zastávkách lidi kouří trávu. Přes přísný zákazy štěstí mi motáš hlavu.
V tramvaji 26 jsou dvě volný místa. A až nastoupí tvá duše čistá, buď si jistá, že budu rád za každou takovou chvíli. A budu rád, že jsme ji využili. A budu rád, že jsi mi uvěřila a budu rád, že jsi mě zachránila.
Tohle je inzerát - hledám tebe. Měla jsi dlouhý černý vlasy a oči v barvě nebe. Jestli mě uslyšíš, budu strašně rád, když se zejtra najdem. Třeba po sedmý u Krásnejch ztrát dovnitř zajdem.
Neznám tvý jméno, ale tvoje oči mi koukaly do duše, srdcesval na rozum zaútočil a na řadu přišlo tělo.