Občas večer dumám smutně o dobách Kdy do mě ťal metal v pravých podobách Ucho bylo řízných riffů nádoba Dnes mne sotva poďobá Tuším, že je za tím démon stárnutí Jenž si změnu kursu vkusu vynutí Už to medle stěží někdo otočí Vtom přichází výročí
Šedesátiny - mocipána Umbrtky Oslavíme v továrně V duchu důlní slavnosti Šedesátiny - v noci září rypadla Páni práce klopí zrak Metou lidi pod buchar Šedesátiny - jaderného průmyslu Strojírenské podniky Prachmatické výstavby Šedesátiny - nábor nových kapacit Úcty k pánu expanze Černé hmoty v koksovně
Bloudi soudí, že jsou v tichu svobodní Ticho klecí je však pouhou zdobnou lží Drží nás a tráví hladké dlaně dní Popel mizí v osení Pán otvírá branku továrny a z ní Ostře znějí hlučné skvosty hudební Vrací se mi víra v metal - jedu drén Zde je prostor pro refrén
Šedesátiny...
Vyvlekl mne Ivo z mého mlhava Kormidelník bárku bokem strhává Znovu mne mne ruka Páně šedavá Volá kovů dálava Daroval nám šumné ulice a um Líce Umbrtky jsou věčné lyceum Věrní nechť, i ironičtí huróni Vděčnou slzu uroní